4.kapitola

23. března 2008 v 17:20 | Bambulglosator |  -Harry Potter a jeho bratr-
Vtipnost mě opustila:D:D:DAle fakt:D

JEDNO PŘEKVAPENÍ NA SEZNAMU NESTAČÍ (To je fakt, to, že má ta povídka tolik kapitol je dost nepříjemný překvapení samo o sobě…už se děsim těch hrubek)
…to dva muži(Dyť to řikam, že to je plný úchyláren!!!). Sirius Black a Remus Lupin, ještě než ho položili na práh Potterových, tak si část kdy ho unesli vymazali(COŽE? Co vymazali? Odkud? Mám pocit, že něčí mozek vymazali…) . Pak pozměnili paměť Lily a Jamesovy a odešli.(Jo, je mi jich fakt líto)
,,Harry, si v pořádku!" zeptal se Harryho Thomas starostlivě.(Hm…je vidět, že se zeptal…já mam spíš pocit, že mu rozkázal, že prostě v pořádku je, tak to tak bude!!!Když to říká Voldy…vlastně omyl…Thomas…ZAHRABAT!!!)
,,Ano, jen sem si vzpomněl na ten měsíc, co sem byl nemluvně a na únosce!" řekl Harry popravdě a ujasnil tak Voldymu, že on, Harry, je naprosto neopakovatelný, už jen z toho důvodu, že byl nemluvně jen měsíc.
,,Kdo tě tedy unesl?" zeptal se Thomas.Byl totiž vždycky tak blbej, že by si to určitě nezjistil…
Harry bratrovy pověděl to co věděl o únoscích.(ČÁRKY, YYYYYYYYYYY, Já budu EMO, bože…)
,,COŽE?! JÁ JE ZABIJU VLASTNÍMA RUKAMA!" začal řvát Thomas.(Ježiš…bojim bojim… hele, co kdyby je zabil mejma rukama? Respektive moh by nejdřív zabít mejma rukama sebe sama…)
,,Klid, uklidni se. Však oni za to zaplatěj i bez tebe!" řekl Harry rozhodně.Vždycky lásku k nim jen předstíral. Teď, když kamarádil s Voldemortem, se jeho přátelství k nim proměnilo v krvelačnou touhu natrhnout jim gatě.
,,Ale Harry, jak se mám uklidnit, když mi unesli mého mladšího nevlastního brášku z pětaosmdesátého kolene z otcovy strany!" řekl Thomas už klidněji.(Ach jo, a já doufala v masakr..:'( )
,,Ano, ale teď je tvůj nevlastní bráška z pětaosmdesátého kolene z otcovy strany tady s tebou a věřmi(hele, zase nový slovo!!:-O), že on těm dvou (Tohle mi vysvětlí kdo?!!!Uvažuju, jestli je lepší napsat těm dvou nebo těm dvoum…je to fakt dilema, který je horší?)zařídí peklo na zemi!" řekl Harry rozhodně.Byl toho dne opravdu hrozně rozhodný. Každý jeho slovní projev byl naprosto mega rozhodný:D
,,Tak jo, půjdem na snídani?" zeptal se Thomas.No jo…žrádlo, ten Thomas umí uspokojovat jen ty přízemní základní potřeby…Chtělo by to nějakou "vyšší sféru". Na to, že se vydává za Voldyho…ten určitě normálně totiž jíst nepotřebuje.
,,Jistě mám hlad jako vlk!" řekl se smíchem Harry.Jídlo znamenalo spravenou náladu… jejich vzdálený příbuzenský vztah byl opravdu dobře znát z jejich primitivních pudů žrát a vynechávat čárky…:D
Když se nasnídali, tak (Ona NEDÁ pokoj s tim když-tak…prostě ne)ho Thomas začal učit jak (Já chci čárky!!:'(Chci spoustu čárek!!!:'(:'(:'() zmiozelskou (Z Miozel skou…skou…skoupá?To mi nesedí:D) moc (A to je jako co?Abych autorce neukázala mojí Cibulkovskou moc!!!), tak i lektvary (zčehoš velmi protestoval (Z čehoš protestoval… ne..já opravdu umírám…kde je ta žiletka s lebishquama?!!!), ale Thomas ho k tomu donutil). Když s tím skončili, tak (UŽ ZASE UŽ ZASE UŽ ZASE!!!!!! ) Harry zjistil ze své zmiozelské (z miozelské vesnice…) moci umí hodně věcí i Thomas se tomu, jak autorka dokázala naprosto nesmyslně vytvořit tuhle větu tak, aby postrádala veškerý smysl, divil. Uměl: ovládat počasí, mluvit se všemi zvířaty, kouzlit neverbálně bez hůlky a měnit podobu. MACHR TO BYL, PROSTĚ!!! (Dyť to říkám už ve všech kapitolách!!! Kam se na něj hrabe nějaký ten jodid stříbrný, nebo jak se to jmenuje, jak to vypouštěli v mracích, aby se na to navazovaly kapky vody:D)
,,Jaké scopnosti máš ty?" zeptal se Harry Thomase. Thomas odpověděl, že scorpionské "scopnosti"
,,Když nepočítám Hadí jazyk, tak umím: (K čemu ta dvojtečka, kurnik?)kouzlit neverbálně jako ty, měnit myšlenky(To je teda hustej rebel, jako!!:D), umím se přeměnit v jaké koliv(Já myslím, že v jakékoliv by to nezvládl, ale v jaké koliv to bude snazší) zvíře a měnit vzhledově lidi jak si je představím(Co si o sobě ten arogantní hajzlík myslí? To umí každej druhej!!!:D:D:D)." vyjmenovával Thomas.
,,To se musí hodit!" řekl Harry. Představoval si Thomase v situaci, kdy musí být ohromně výhodné někoho přeměnit v nějakou zrůdu a sama sebe proměnit v jaké-koliv zvíře.
,,Ano, vzpomínám si, jak sem omylem nespisovně za studenských let o-bar-vyl na Brumbálovy vousy obarvené na růžovo!" řekl se smíchem Thomas.
Načeš se oba opět načesali bláznivých účesů, zasmáli se, protože pro oba byla představa vyjícího Voldyho u baru na Brumbálovy vousy velmi zábavná a Harry odplachtil do knihovny. Jeho nevlastní bratr z pětaosmdesátého kolena z otcovy strany mu totiž koupil skvělou plachetnici obojživelníka. Našel tam dokonce i rodokmen Salazara Z-miozela (Miozel bez Miozela jako pán bez pána), ale teď se díval pořádně-nasadil si brýle. Viděl tam rodiče a pod rodiči bratra a jeho medvídka, ale u matky chybělo datum úmrtí. Medvídek ho totiž zapomněl připsat, když ležel nějakých těch pár let zahozený pod Voldyho židlí s nočníkem. Nutno přiznat, že to chudák původně bílý méďa kolikrát špatně odnesl…Jeho nynější barva byla dosti…tmavá.
,,To, ale znamená, že ta čárka, co tu neměla co dělat a pokusil jsem se ji uškrtit, žije!" řekl si Harry pro sebe.
Harry pelášil k Thomasovu pokoji co mu nohy stačili, protože ženy odjakživa běhalI s měkkým i. Myslel, že tu čárku vyřídil, ale tohle byla rána pod pás, přepadla ho totiž s další kamarádkou, neznámou čárkou, hned za rohem.Když už byl u dveří, tak se tam Harry vřítil jako tornádo, jak před čárkami zdrhal, až se Thomas lekl a na všechny seslal vražednou kletbu. (K radosti mé a všech čtenářů)
,,Proboha, Harry co se děje!" řekl Thomas starostlivě přišel k němu, aby přezkoumal, zdali ještě žije, div že ho přitom neporazila nová přemisťující se čárka.
,,Podívej, mamka žije!" řekl Harry a ukázal mu to. K velkému zklamání všech ho Voldyho kletba minula.
,,Proboha!" řekl Thomas šokovaně. Myslel si totiž, že bylo dávno po ní, neboť to byl on,kdo se jí pokusil odkráglovat. Všem pak tvrdil, že dostala chřipku a umřela…ale on věděl, že to byl on, kdo ji zamordoval…Tahle zpráva byla nanejvýš znepokojující…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miraella Miraella | Web | 23. března 2008 v 18:40 | Reagovat

Bože, ubohý medvídek... co on musel všechno zažít... Ubohá Bambulka, že se s tím sere... :D hele, ten Voldy - ehm, pardon, Thomas, má asi nějakou vážnou nemoc... Syndrom rodinovraha. Nevlastního bratra z pětaosmdesátého kolena z otcovy strany se pokoušel zabít kolik let, matku taky skoro zabil, jeho táta vlastně taky umřel jeho vlastní rukou, že? To jsem zvědavá, co bude dělat, až se jemu a jeho manželce(manželu?) narodí nějaké hezké uřvané zelené mimino s rudýma očičkama...

To sem se zas jednou natlemila, tak nekecej, že tě opustil humor. Jediné, co nás opustilo, byly čárky, spisovnost, gramatika a smysl v téhle povídce... Jo a ještě Thomas pustil ducha...

2 Adminka Adminka | 23. března 2008 v 18:49 | Reagovat

:D:D:D:D:DDíky:D

3 Saphira Saphira | Web | 23. března 2008 v 19:39 | Reagovat

Uááááááááááááááá...čurám smíchy :D:D:D:D:D:D:D

"Medvídek ho totiž zapomněl připsat, když ležel nějakých těch pár let zahozený pod Voldyho židlí s nočníkem. Nutno přiznat, že to chudák původně bílý méďa kolikrát špatně odnesl…Jeho nynější barva byla dosti…tmavá."

jak to děláš? :D :D

4 Adminka Adminka | 23. března 2008 v 19:53 | Reagovat

:D:D:D:DNevim:D:D Ale díky:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama