Příběh smrtijedky-3.část

23. března 2008 v 10:21 | Bambulglosator |  --Kapitolovky--
Tak tady je další, tentokrát třetí kapitola, na kterou se obzvlášť Miuška těšila, že? Tak tedy s extrovním věnováním Miušce... Co bych pro ni neudělala:D

ZMIZET NAVŽDY
Raději jsem nechtěla provokovat Bellatrix, protože bych z toho nemusela vyváznout úplně bez úhony. Vždycky jsem měla určitý čich na lidi a dokázala aspoň přibližně určit, co dotyčný vydrží a zrovna u Bellatrix mi nějaký hlásek vzadu v hlavě říkal, abych raději neriskovala…
Přesto jsem ale měla nějaké otázky. Vyslovila jsem je tedy pouze před Bellatrix, už jen ze svého odporu ke Snapovi, který teď vyváděl bůhvíco na našem záchodě…
"Poslyš… Něco by mě ještě zajímalo…" začala jsem poněkud neohrabaně…
"Tak se ptej, pokud tedy ovšem nemáš pocit, že nebudu schopná ti tu otázku zodpovědět," pobídla mě Bellatrix trochu otráveným tónem.
"Co bude dál?" zeptala jsem se, ale ta otázka viditelně nebyla pochopena nebo vyzněla trochu hloupě.
"Jak to myslíš? Dál se musíš rozhodnout, kterou cestu si vybereš. V obou případech půjdeš s námi za Pánem zla," odpověděla chladně a zkřivila ústa ve zlověstný úšklebek.
"Jo, jasně. Já myslela, co bude dál, když se vrátím, jestli jsem byla dobrý smrtijed před dvěma lety, neznamená to, že budu dobrá teď! Mně se vybavuje to, co jsem zažila, ale pouze obrazy, já si nepamatuju kouzla, prostě nic podrobného! Vždyť se to budu muset všechno učit znova! Takovou trpělivost přece Pán zla mít nemůže!"vysvětlila jsem jí význam mého vyptávání.
"Ne tak docela. Pán zla je nejmocnější kouzelník na světě! My jsme ti jen trochu 'osvěžili' paměť, ale on ti ji dokáže vrátit do detailů. Budeš si všechno pamatovat, jako kdybys nikdy upravenou paměť neměla. Kouzla a kletby si pak budeš vybavovat taky, pouze si je párkrát procvičíš, ale rozhodně ti to nebude činit problémy. Pak bude všechno jako dřív. Já sama si myslím, že i lepší," řekla a poprvé za celou dobu se usmála. Byl to opravdový úsměv, který evidentně neukazovala často. V jejím obličeji se rozzářilo něco víc než byl ten chlad, který rozdávala doteď. V jejích očích, jakoby se zalesklo víc než jen nenávistné plameny.
"Ty ses rozhodla téměř okamžitě, že? Snapea jsi chtěla jen provokovat. Je to tak?" zeptala se a na tváři se jí objevil škodolibý úšklebek, zatímco v očích se jí rozhořely přívětivé ohýnky.
"Jo, je na to jak stvořenej! To jeho mastný háro, křivej nos…..Fakt paráda!" zasmála jsem se. Bellatrix se taky tvářila pobaveně.
Pak jí ale úsměv zase zmizel a ona promluvila: "Jinak je to ale velice dobrý smrtijed. Pán zla mu důvěřuje. Já jsem mu nikdy nevěřila a asi ani nebudu, ale…Prostě…" Pokrčila bezmocně rameny.
"Asi je to ale poměrně inteligentní člověk, ne? Aspoň na mě tak působí. Tu jeho inteligenci ovšem trochu kazí hodně velká HLOUPOST!" řekla jsem a poslední slovo jsem opravdu hodně zdůraznila. Za skleněnými dveřmi do předsíně prosvítala Snapeova temná silueta.
"Poslouchá často za prosklenými dveřmi? Dělá to schválně, nebo si fakticky myslí, že ho nevidim?!" prskala jsem smíchy.
"Nikdy to nedělal. Nejspíš se to naučil od jednoho idiota, který u něj bydlí. Ten to dělá běžně s oblibou. Snape se nejspíš nakazil,"odfrkla si posměšně Bellatrix.
Silueta se pohnula a v chodbě se objevil Snape s ústy staženými do úzké čárky. Viditelně s ním cloumal neskutečný vztek. Asi nečekal, že se tady stane hlavním terčem posměchu. Přitom to byla taková nevinná legrace… Ten člověk snad opravdu nemá smysl pro humor. Bellatrix aspoň skrytý. Zato on je odpudivý nejen svým zjevem…
"Nehodlám už nadále poslouchat tvoje urážky," zamračil se na mě. "Řekni, jak ses rozhodla a jdeme." Propichoval mě vražednými pohledy a všechna slova cedil přes vzteky zatnuté zuby. To je ale otrapa, pomyslela jsem si.
"Kdybys nezkoumal jejich záchod a nesnažil se poslouchat za dveřmi, pochopil bys velice snadno, jak se Jess rozhodla, Snape," poznamenala kousavě Bellatrix a protočila oči v sloup.
"A jelikož jsem tady nebyl, byly byste tak laskavy a sdělily mi, jak se tedy Jessica rozhodla?" odsekl podrážděně.
"Hádej, hádej, hádači," zasmála jsem se.
"Co bys asi tipnul, co? Kdybych se odmítla vrátit, myslíš, že bych tady tak tupě seděla a čekala, až mě odvedete za Pánem zla, aby mě zabil? Tak blbě by ses asi zachoval jen ty. Určitý pud sebezáchovy já opravdu mám, Severusi! Nejsem, alespoň na pohled, takový blb, jak právě teď působíš ty!" dodala jsem ještě, ale tentokrát docela chladně. Začínal mě pomalu, ale jistě štvát. Ještě chvíli tady bude tak hloupě stát a vyptávat se a vrazim mu jednu pěstí…
Snape, jako by něco tušil, mizera, tedy řekl evidentně s úlevou: "Tak tedy vyrazíme, ne?"
"No já klidně jdu, mam si balit nějaký věci?" zeptala jsem se lhostejně.
"Myslím, že to nebude třeba. Pak se sem můžeš pro něco vrátit, když budeš potřebovat. Tvůj smrtijedský hábit a hůlku máme my na základně," odpověděla ochotně Bellatrix.
Došla jsem se tedy obléknout a pak se zase vrátila do obýváku, kde už oba mí noví "přátelé" stáli připravení na cestu.
"Stoupni si vedle mě a pevně se mě chyť za předloktí," rozkázala mi Bella. Bez nějakého přemýšlení jsem poslechla. V zápětí Snape s hlasitým prásknutím zmizel.
"Připrav se," řekla ještě Bellatrix a hned nato jsem měla nepříjemný pocit, jakoby mě někdo nasoukal do tenké roury. Na každém centimetru těla jsem cítila obrovský tlak a nemohla jsem se nadechnout. Bylo to pár naprosto nekonečných sekund. Pak tlak povolil a já otevřela oči. Stály jsme ve velké, spoře osvětlené místnosti. Vedle krbu seděl ve velkém pohodlném křesle muž s rudýma úzkýma očima a hadím čenichem. Světlo z krbového ohně mu vrhalo matné světlo na obličej. Mezi prsty točil hůlkou a ústa měl zkřivená ve spokojený škleb.
Rozhlédla jsem se a zjistila, že za námi stojí Snape se založenýma rukama na prsou.
"Vítej," ozval se tiše lord Voldemort z křesla. U nohou mu ležel stočený do klubíčka obrovský had a zvědavě si mě prohlížel. Trochu mi naháněl hrůzu, stejně jako celé prostředí. Bylo ale logické, že zatím mi nehrozí nic horšího, než co mi mohlo hrozit před pár lety. Vlastně jsem se mohla cítit docela bezpečně. Nervozita rozlévající se mi v žaludku však byla obrovská…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama